> Reportáže > Úspěšné podzimní paradrezúrní soustředění

Úspěšné podzimní paradrezúrní soustředění

Ve dnech 7.–8. 10. 2017 se v areálu rodiny Půlpánových v Hradištku u Sadské v Jezdecké škole Equus Kinský konalo Podzimní paradrezurní soustředění, jež bylo pod vedením německého instruktora jezdectví na mezinárodní úrovni pana Hassana Zouhariho.

Hassan Zouhari

Hassan Zouhari se narodil v Maroku v roce 1964. V roce 1983 se začal věnovat mezinárodnímu jezdeckému sportu military, drezúře a skocích. V roce 1984 se stal učitelem jezdectví ve Francii na Akademii – jezdecké škole Le Cadre Noir. Hassan Zouhari byl trenérem mnoha jezdců a koní ve všech disciplínách, které dostal až na mezinárodní úroveň. V roce 2014 byl oceněn u jezdeckého spolku V Hanoveru – Bremenu za mimořádnou angažovanost pro jezdecký sport.

Hassan se v loňském roce na MČR v paradrezúře nabídl, že by rád pomohl paradrezúrnímu jezdectví v České republice a je ochoten uspořádat soustředění pro naše jezdce. Soustředění by bylo především pro jezdce hendikepované, jejich trenéry a jezdce připravující koně do paradrezúrního sportu, ale nebránil by se ani tréninku zdravých jezdců. Velice rádi a s nadšením jsme tuto jeho nabídku využili a podařilo se nám díky Jirku Giogasovi získat podporu od sponzora, který uhradil veškeré náklady na trenéra při tomto soustředění. Soustředění začalo v sobotu v osm ráno a končilo v neděli v pozdních odpoledních hodinách.

Jako první šla, plná zvědavosti, trenérka paradrezúrního jezdce Honzy Rouse Renata SedláčkováCodamem. Codam je kůň v majetku Honzy Rouse, který se s ním účastní soutěží ve 4. skupině. S Codamem se pracovalo na rozhýbání jeho zadních nohou, kterými se spíše ztuhle odráží, na práci hřbetu, který je tímto i zatuhlý vůči lepšímu přistavování. Codam velmi citlivě reaguje na pomůcky jezdce a také řeší mnoho vnějších vjemů někdy přehnanými reakcemi. S Codamem se pracovalo hodně na přechodech především do zastavení, aby se tím přiměly jeho zadní nohy k podsunutí pod tělo. Hassan pomáhal trenérce Honzy nalézt i to správné pravidelné tempo, které pomůže ke správnému nesení Codama. Codam má tendence jít buď příliš rychle, nebo naopak příliš pomalu. Vyhýbá se aktivnímu a zároveň klidnějšímu tempu, kde se musí více nést na zadních nohách a více je podstrčit pod tělo. Díky práci s Hassanem se podařilo rozhýbat jeho zadní nohy a začal mnohem lépe pracovat hřbetem. Po Renatě přišel na řadu Honza Rous, který jezdí ve 4. skupině a jeho hendikep je zrakový, tělesný a mentální. Dále má problémy déle udržet myšlenku a při soustředění se na jízdu zapomíná na povely řečené trenérem. U tohoto jezdce byla práce především s jeho mentálním soustředěním. Proto práce probíhala v přátelské atmosféře, aby se uvolnil, nebyl ve stresu a Hassan mu dával úkoly, aby se učil přemýšlet samostatně a přitom vést koně, který byl připraven jeho trenérkou Renatou. Honza byl mile překvapen, že se mu dařilo udělat přechody ze cvalu do kroku a dle jeho slov byl nadšený z celého tréninku a z koně seskakoval s úsměvem.

Honza Rous – Codam

Další na řadu přišla Lenka Procházková, která je majitelkou a jezdkyní koně Erina (Mon Aer), na kterém trénuje jezdce Lukáše Hnáta z 1. skupiny ze Stáje Rozárka z. s. Lukáš musel paradrezúru hodně omezit kvůli škole, ale doma i tak jednou týdně trénuje. Lenka by chtěla mít Erina připraveného i do 5. skupiny a intenzivně se tomuto věnuje. S Erinem má problémy v jeho udržení kmihuplné práce. Erin je jemný kůň na hubu a ohebný do stran, ale chybí mu aktivita. Hassan s Lenkou a Erinem pracoval především na aktivních přechodech, hlídal Lence včasné a velmi rychlé povolení vnitřní otěže v každém přechodu, jinak Erin přechod udělal příliš rychle a spíše se v přechodu zarazil, než aby ho udělal měkce a plynule. Po Lence se chtělo, aby po práci v přechodech, kde Erina dostala tzv. „pod sebe“, ho také na delších rovných liniích naopak zase „roztáhla“ a chtěla po něm aktivní prodloužení kroků, větší odraz a prodloužení rámce. Ke konci hodiny se pracovalo na kontracvalech, aby Erin našel více rovnováhy, která mu očividně v kontracvalech chybí. Lenka má mnoho úkolů na doma, ale práce byla velmi líbivá a změna, která se během tréninku s Erinem udála, byla opravdu veliká a chválili ji i diváci.

Lenka Procházková – Erin

Jako čtvrtá šla na řadu Terezka Dubcová s fjordským koněm Finnem. Terezka jezdí ve 2. skupině, ale svým hendikepem je zařazena do 5. skupiny. Terezka se musí jezdecky postupně dostat až na nejtěžší skupinu a k tomu bude potřeba hodně tréninků a ježdění. Terezka má Apertův syndrom a je to velmi živé dítko. Má problémy se soustředěním a pozorností a to ji v práci hodně brzdí, ale jak říká její trenérka Zuzana Fialová, pokud má Terezka diváky, tak dokáže předvést velmi pěknou práci, kterou doma nepředvádí, Terezka tedy umí před diváky hodně překvapit. S Terezkou Hassan pracoval spíše na vysvětlení, jak držet otěže a jak jimi působit na koně. Pracovali také na jednodušších přechodech a cvicích, které Terezku postupně dovedly k lepšímu vedení koně. Finn se na konci hodiny tvářil velmi spokojeně a Terezce ve všem vyhověl. Terezka má dobrý sed, ale má za domácí úkol lépe koordinovat práci holení s rukou a naučit se udržet koně více na kontaktu.

Terezka Dubcová – Finn

Po obědě se Hassan věnoval, pro něj již známému jezdci, Jirku Giogasovi s kobylkou jménem Stela Nera. Jirka se svou trenérkou Irenou Plánkovou Hassana Zouhariho už navštívili v jeho domovině v Německu a práci tohoto trenéra již znají. Hassan se u Jirky zaměřil především na zjemnění pomůcek rukou a větší aktivitu sedu a holení. Díky tomuto zaměření se Stela začala pod jezdcem pohybovat mnohem volněji než při práci, kterou Jirka s touto kobylkou předvádí na závodech ve 3. skupině. Stela díky lepšímu a korektnějšímu působení jezdce měla volnější a delší kroky, povolila se v týlu a měla fáze, na které byl moc hezký pohled. Jirka má zrakový hendikep a pro něj je pak přirozeně těžší se tolik nespoléhat na pomůcky rukou. Bylo moc zajímavé sledovat reakce jezdce na koně a naopak a výsledek byl velmi pěkný.

Jirka Giogas – Stela Nera

Po Jirkovi přišla na řadu Zuzana Fialová s koněm Larino. Zuzka má zrakový hendikep a Larino je drezúrní kůň, který byl v minulosti přetrénovaný a je pro něj i do této doby velmi těžké psychicky unést vyšší nároky na drezúrní práci. Hassan to zjistil především, když chtěl Larinovi rozpohybovat více záď a rukou ho „tušíroval“ na zádi. Larino se dostal do piafy a měl problémy toto psychicky unést a znovu začít „normálně“ klusat. Zasekával se při práci a měl tendence stále dokola nabízet nervózní piafu a pasáž. Ale byla to velmi pěkná ukázka, jak z takového stavu koně opět vyvést a dostat ho do psychické pohody. Hassan si okamžitě věděl rady a Zuzce s tímto pomohl. Se Zuzkou bylo pracováno na prostupnosti Larina a na jeho uvolnění. Larino je spíše strnulejší a chvíli trvá, než se povolí a předvede měkčí práci, i když všechny cviky velmi dobře zná a umí. Proto je potřeba více hlídat Zuzku, aby správně působila na Larina a tím mu pomáhala v uvolnění.

Zuzka Fialová – Larino

Kristýnka Rudolfová a Bajkonur. Kristýnka trpí svalovou dystrofií pletencovou a pro tento hendikep vydrží maximálně 20–30 min. na koni. Má tím velmi málo času na to, aby si zvládla připravit a přijezdit koně, se kterým jezdí ve 2. skupině. Bajánek je dvacetiletý plnokrevník, který Kristýnce nabízí jemnější a ne příliš namáhavou práci. Je pro ni ochoten udělat pěknou práci. Hassan, myslím, sáhl Kristýnce na dno sil, ale práci předváděli velmi pěknou. Hodně se věnovali práci v klusu. V kroku Kiki upozorňoval na správné a nenáročné působení holení – střídavé pobízení v kroku, správné ohnutí a věnoval se přechodům do zastavení z kroku i z klusu. To vše proto, aby se Bajánek zvládl lépe nést a tím se i lépe předvedl v úlohách. U jezdkyně dával Hassan důraz na sed, protože nemá tolik síly, aby koně pod sebou napobízela do shromáždění. Proto využíval přechodů do zastavení a bylo dobře vidět, jak to funguje.

Kristýnka Rudolfová – Bajánek

Irena Plánková s šestiletou kobylkou Furi se s Hassanem zaměřili spíše na její sebenesení. Furi na pohled byla uvolněná a vláčná až moc (v dobrém slova smyslu). Je hezky chodivá a ochotná a je na ni příjemný pohled. Furi má tendence se hroutit v týlu. Hassan chtěl po dvojici práci na dvou stopách, aby ji přiměl k lepšímu podsazení vnitřní zadní nohy a přizvednutí v týlu a poté aktivní prodloužení. Po takto zvolené práci se Furi začala přizvedávat a byla na ní vidět mnohem lepší vyváženost.

Irena Plánková – Furi

Jako poslední na řadu přišla Hanka Mášová se svou klisnou Lilie, která je mohutnějšího typu a chodí spíše natažená s delším rámcem. S Hassanem pracovaly na lepší podpoře vnější otěží a ladili Hančiny pomůcky před a při přechodu, aby přechody Lilie přijímala lépe připravená a svižněji. Hassan názorně ze země ukazoval, jaké pomůcky má Hanka dávat a v jakém sledu a pomáhal jí diktovat, jak rychle se udávají za sebou. Při správném vedení a Hančiných pomůckách začala Lili více aktivovat zadní nohy a tím se zkrátil i její rámec. Přechody byly na pohled lehčí, aktivnější a kobylka krásně pěnila a soustředila se na práci. Pracovalo se především na velkém kruhu, do kterého se vkládaly malé kroužky a přechody ve všech chodech.

Hanka Mášová – Lili

Hassan se po skončení soustředění vyjádřil, že se mu práce s našimi jezdci a koňmi moc líbila a velmi dobře se mu se všemi pracovalo. U všech viděl pokroky a to bylo hlavním cílem tohoto soustředění. Nabídl jezdcům, že by s nimi rád navázal dlouhodobější spolupráci a že se na něj mohou kdykoli obrátit. Asi po týdnu se nechal slyšet, že doma přemýšlel o tréninku jednotlivých jezdců a připravil si pro ně návrhy na zlepšení především ve využití povolených jezdeckých pomůcek FEI na mezinárodních závodech. Jak říká: „Není to jen o jezdecké technice, ale i o pomůckách, které mohou jednotliví jezdci použít vzhledem ke svému hendikepu.“

Jelikož hodina pod Hassanem Zouharim probíhala ve velmi příjemné atmosféře, tak i jezdci byli více uvolnění a bez zbytečného stresu. Díky tomuto přístupu byli volnější i koně a ochotně spolupracovali. Nadšení jezdců bylo – nebojím se říci – obrovské. Nabídku od Hassana Zouhariho určitě využijeme a doufáme, že úkoly, které nám všem rozdal za domácí úkol, splníme. Příště budeme moci na tuto práci navázat a tím se posunout o kus dál.

Poděkování:

– STRAET ARCHITECTS s. r. o. zastoupené Ing. arch. Dianou Hockovou, za finanční podporu

– rodině Půlpánových za poskytnutí areálu a vstřícnost

– Ireně Plánkové za komunikaci s Hassanem před uspořádáním tohoto soustředění

– Mgr. Hance Mášové, Mgr. Hance Štěpánové a Ireně Plánkové za trpělivý překlad při soustředění a

překlad při večerním posezení s trenérem

– Lence Procházkové za organizaci při uspořádání tohoto soustředění

Děkujeme všem účastníkům za báječnou atmosféru, skvělou partu a těšíme se na další spolupráci.

Text: Tisková informace

Mohlo by Vás zajímat

Střípky z Letní ceny klisen

15. ročník Letní ceny klisen, specifický dostih II. kategorie na trati dlouhé 2 000 m, …