> Zajímavosti > Divocí koně poprvé vstupují do (pra)lesa

Divocí koně poprvé vstupují do (pra)lesa

Divocí koně poprvé vstupují do (pra)lesa – dlouho očekávaný experiment ochrany přírody právě nastal

Hradec Králové – Východní Čechy se staly prvním místem v České republice, kde se pod dohledem odborníků z řad botaniků a zoologů experimentuje s přirozenou pastvou v nížinném lese. Stádo divokých koní, kteří se od zimy pasou v hradecké lokalitě Na Plachtě, může nově využívat také několik hektarů lesa.

Tuzemskou přírodu stovky tisíc let formovaly základní přírodní jevy. K těm nejzásadnějším kromě občasných požárů vždy patřila i stáda velkých kopytníků. Ti totiž zásadním způsobem ovlivňují vegetaci – stromy a rostliny, na které je vázán hmyz, který zase potřebují ke své existenci ještěrky, žáby, ptáci i netopýři. Poslední tisíce let říši rostlin vládli spolu s ohněm, vodou, mrazem a větrem zejména divocí koně, pratuři, zubři, losi a jeleni, v mokřadech navíc ještě bobři.

Jenže pak do pradávných přírodních procesů razantně zasáhl člověk a zejména ten “nejmodernější”. Řeky zreguloval, mokřady odvodnil, původní druhy kopytníků v přírodě vyhubil a někdejší přirozené bezlesé “prapastviny” rozoral na pole nebo rovnou zastavěl sklady. “Nastala doslova genocida, kdy se řada původně hojných domácích druhů začala stěhovat – nejčastěji bohužel rovnou na seznamy druhů vyhubených, nebo kriticky ohrožených. Poslední druhově bohaté střípky původní přírody, které se dochovaly do dnešních dnů, navíc ohrožuje zarůstání agresivní vegetací, která se vlivem chybějících přírodních faktorů doslova urvala ze řetězu,” říká David Číp z ochranářské organizace JARO Jaroměř, která spravuje pastevní rezervaci Na Plachtě v Hradci Králové.

Do boje s agresivními a nezřídka i cizokrajnými invazivními druhy trav i dřevin proto ochránci přírody již desítky let v různých biotopech nasazují nejen ruční kosy, sekačky, motorové pily nebo stáda ovcí a koz, ale místy dokonce i tanky nebo buldozery. Od roku 2015 se v péči o krajinu začaly znovu používat původní druhy kopytníků. První pastevní rezervace vznikaly od roku 2015 výhradně na místech, která si udržela stepní či bezlesý charakter – nejčastěji v bývalých vojenských prostorech nebo na mokřadních loukách udržovaných traktory. Až v Hradci Králové ale divocí koně poprvé vstupují do lesního prostředí.

„Východní Čechy se staly prvním místem v České republice, kde se experimentuje s přirozenou pastvou na mokřadních loukách, v rákosinách, na písčinách či dně vypuštěného rybníka, a nyní dokonce i v lese. Divocí koně z Exmooru v Hradci Králové mají nově k dispozici také první dva hektary listnatého lesa v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové,“ vyjmenovává Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina, a doplňuje: „Skvělé výsledky s přirozenou pastvou divokých koní, praturů a zubrů máme v České republice zatím z lesostepí bývalého vojenského prostoru Milovice, a proto jsme s napětím očekávali, zda se tato zvířata osvědčí i v jiném přírodním prostředí.“

„Koně se zpočátku v lese desítky let ponechávaném v bezzásahovém režimu vyhýbali, ale posledních čtrnáct dní do něho konečně začali vstupovat a pasou se v něm dokonce čím dál častěji, patrně možná i díky chladivému stínu, který jim poskytuje,“ popisuje zooložka Agentury ochrany přírody a krajiny Blanka Mikátová.

V budoucnu bude pastva divokých koní v lesním prostředí probíhat také v Národním parku Podyjí, kde je les součástí pastviny v lokalitě Havraníky. Zvířata se tam však začnou pást až v příštích letech, zatím spásají místní vřesoviště. V bývalém prostoru Milovice, na pastvině u Benátek nad Jizerou, mají divocí koně od roku 2015 k dispozici porosty mladého borového lesíka. Protože jde o velmi hustě zarostlé plochy s nedospělými stromy, jsou prakticky bez podrostu, takže o lesní pastvě se v tomto případě nedá mluvit. Místo slouží zvířatům hlavně jako úkryt.

Východočeský experiment je tak velmi unikátní. Vědci z Akademie věd, Muzea Východních Čech, Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a dalších vědeckých institucí budou nyní Na Plachtě zkoumat, jak se vliv divokých koní projeví v druhové rozmanitosti vegetace a stavu lesního porostu, ale i místních písčin a vřesovišť.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Tisková zpráva – 13. 8. 2018 (Společná tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny, JARO Jaroměř, České společnosti ornitologické a společnosti Česká krajina)
FOTO: Kamil Hromádko

Pro více informací volejte:
David Číp (JARO Jaroměř) + 420 603 847 189
Dalibor Dostál (Česká krajina) + 420 606 635 303

Mohlo by Vás zajímat

Představujeme hřebce: Custom Rooster

Na menším rodinném ranči uprostřed krásné přírody Vizovických vrchů se věnují sportu i chovu koní …