> Zdraví > Pozor na javory!

Pozor na javory!

V tomto ročním období neohrožuje naše koně jen proměnlivé počasí a s ním spojené respirační a kožní onemocnění. Závažnou hrozbou, především pro koně chované na pastvinách, je také atypická myopatie koní. Právě nyní totiž padají a dozrávají nažky javorů, jejichž konzumace je s atypickou myopatií koní spojována.

Dobře mířená prevence a také schopnost toto závažné onemocnění zavčasu diagnostikovat je jedinou možností, jak mnohdy fatálním otravám našich koní zabránit či alespoň zmírnit důsledky již probíhajícího onemocnění. Letošní suchý rok a s ním související nedostatek sena příliš nepomáhá. Mnoho chovatelů, kteří by v tomto období již přikrmovali, seno nekrmí a nenasycení koně tedy často pozřou i to, co by v jiných letech minuli bez povšimnutí.

V reakci na zvyšující se počet případů jsem o rozhovor na téma atypická myopatie koní požádala specialistu na interní medicínu, MVDr. Zuzanu Drábkovou. Informace o atypické myopatii koní by totiž měl mít „po ruce“ skutečně každý zodpovědný chovatel.

V případě, že si nejste jisti, které druhy javorů se ve vašem okolí vyskytují a nemáte možnost kontaktovat zkušeného dendrologa, můžete si do svých mobilních telefonů nainstalovat tuto aplikaci, která vám může významně pomoci při určování druhů rostlin. Odlišit jednotlivé druhy javorů totiž nemusí být pro běžného laika snadné.

Atypická myopatie koní. Jak vzniká a co toto onemocnění v organismu koní způsobuje? Existují i další druhy myopatie?

Atypická myopatie (AM) je akutní onemocnění postihující kosterní i srdeční svalovinu. Jde o intoxikaci hypoglycinem A, což je látka obsažená především v nažkách a semenáčcích javoru klen (Acer pseudoplatanus). Ostatní druhy javoru, vyskytující se na našem území, jsou považovány za netoxické.

Po pozření nažek s hypoglycinem A dojde k jeho metabolizaci na kyselinu metylencyklopropyloctovou (MCPA), která postihne metabolismus lipidů ve svalových buňkách. Přesný mechanismus poškození není znám, ale je pravděpodobné, že hromaděním nezpracovaných lipidů a energetickou deprivací dojde k masivnímu rozpadu svalových buněk. Při rozpadu svalových buněk se z nich uvolňuje barvivo myoglobin, které proniká do moči („černé močení“). Filtrace myoglobinu ledvinami může vést k jejich selhání. Rozpad svalových vláken je navíc velmi bolestivý. Právě tmavá barva moči doprovází rozpad svalových vláken z různých příčin (rhabdomyolýza).

Myopatií je celá řada. Mezi nejvýznamnější patří geneticky podmíněná polysacharide storage myopathy (PSSM), zátěží vyvolaná rhabdomyolýza a nutriční myodegenerace (způsobená nedostatkem selenu a vitaminu E).

Intoxikace se vyskytuje sezónně (na podzim nažky, na jaře semenáčky) a intenzita je rok od roku různá. Všechny faktory, které vedou k výskytu různého počtu případů v jednotlivých letech, nejsou známé. Letos byl například poměrně silný vítr, který vedl k opadání velkého množství nažek. Koně potom nažky přijmou společně s pastvou. Dále bylo velmi suché léto, stouply ceny sena a na podzim nikdo nedokrmuje. Koně jsou tedy odkázáni na zbytky pastvy, a tudíž jsou i méně vybíraví. Dalším faktorem může být obsah hypoglycinu A ve zralých versus nezralých nažkách (při silném větru dojde i k opadání nezralých nažek s potenciálně vyšším obsahem hypoglycinu A). Individuální citlivost koní a množství přijatých nažek hrají jistě také roli, protože málokdy onemocní všichni koně na stejné pastvině. Takže spekulací je ještě poměrně hodně a intenzivní výzkum stále přináší nová fakta.

Příčina onemocnění tedy není zcela jasná? V některých zahraničních zdrojích jsem se dočetla, že za vznikem onemocnění může stát i černá skvrnitost listů javorů, které způsobuje cizopasná houba svraštělka javorová (Rhytisma acerinum)?

Na tuto otázku jsem v podstatě již odpověděla. Příčina je dnes jednoznačně známá. Nicméně je to velmi dobrá otázka. Výzkum v oblasti atypické myopatie postupuje mílovými kroky. Následkem toho je na internetu i v literatuře uvedena spousta informací, které již nejsou pravdivé (a možná i já teď uvádím informace, které brzy platnost pozbydou). Když letos přišla první upozornění na výskyty atypické myopatie a i u nás se objevila, rozhodli jsme se prostřednictvím sociálních sítí rozšířit aktuální informace, které zpracovala Dr. Šamonilová a Dr. Jahn. Je kritické, aby maximální počet majitelů byl informován, a abychom předešli výskytu tohoto potenciálně fatálního onemocnění.

Kterou kategorii koní AM nejčastěji postihuje?

Onemocnění může postihnout všechny věkové kategorie. Dr. Jahn a kolektiv nedávno dokonce popsal novorozené hříbě porozené klisnou, která AM prodělala, a které krátce po porodu uhynulo za příznaků AM. Nejčastěji ale postihuje mladé koně. Je to typické pastevní onemocnění, takže koně v boxovém ustájení, kteří se nemají jak k nažkám javorů dostat, samozřejmě neonemocní.

O kolik pacientů se v ČR zhruba jedná?

Na tomto poli opět odvedl většinu práce Dr. Jahn, který výskyt tohoto onemocnění u nás monitoruje. On také v roce 2013 navázal spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci a umožnil tak definitivní potvrzení klinických případů pomocí metabolomické analýzy, kterou běžné laboratoře nenabízejí. Data, která mi poskytl, hovoří o výskytu podezřelých případů v jednotkách koní ročně od roku 2009. Onemocnění se ale jistě vyskytovalo i dříve. Definitivní diagnózu bylo možné potvrdit až od roku 2013, kdy se na podzim vyskytla větší epidemie. Další větší výskyt byl zaznamenán na jaře roku 2017 a poté letos na podzim, kdy počty případů stále rostou.

Zatím je to celkem kolem 60 postižených koní, ale to může být jen špička ledovce, protože zdaleka všechny případy nejsou hlášeny. Dominique Votion v Belgii vyvinula za tímto účelem celoevropský systém hlášení, do kterého mohou nové případy zadávat i všichni naši majitelé (http://labos.ulg.ac.be/myopathie-atypique/en/declare-case-owners/) či veterináři (http://labos.ulg.ac.be/myopathie-atypique/en/veterinarians/declare-case-veterinarian/). Případně je možné informovat přímo Dr. Jahna na jahnp@vfu.cz.

Onemocnění se vyskytuje na evropském kontinentě, ve Velké Británii, v Severní Americe a bylo popsáno i na Novém Zélandu. Mimo Evropu ho mohou způsobovat i jiné druhy javorů.

Můžeme vzniku atypické myopatie zabránit?

Jedinou prevencí je zabránit koním, aby přijímali javorové nažky, případně semenáčky těchto stromů. To znamená stažení z pastvy v kritických obdobích, případně přesunutí na jinou pastvinu, kde se javory nevyskytují. Další možností je ohrazení částí pastvin, kde je nejvíce nažek a dokrmování senem na takových místech, kde koně nemohou pozřít nažky společně se senem. Byl ale popsán případ vzniku onemocnění na pastvině vzdálené 200 metrů od nejbližšího javoru. Při velkém větru mohou nažky doletět poměrně daleko, což celou situaci komplikuje. Kácení krásných starých stromů mi připadá jako krajní řešení.

Příznaky, průběh onemocnění, terapie, mortalita?

Atypická myopatie je zrádná v tom, že vypadá jako kolikové onemocnění. Kůň může být nekomfortní, potit se a lehat si. Pokud majitel koně vodí (což je často prvním opatřením u koně při kolice), může tím výrazně zhoršit prognózu onemocnění. Dále je přítomna slabost, svalové fascikulace. Velmi důležitým příznakem je tmavá barva moči. Někteří koně ale nemočí. Odlišení od koliky je možné tím, že koně mají většinou zachovánu chuť k příjmu krmiva. Takže pokud si váš kůň lehne, potí se a tváří se, že má koliku, ale přitom se natahuje po seně, okamžitě zbystřete!

Dále mají koně zrychlenou dechovou i tepovou frekvenci. Během prvních 24-48 hodin od nástupu onemocnění většinou dochází ke zhoršování klinického stavu. Poté se kůň buď zotaví, nebo uhyne. Mortalita se v současné době uvádí kolem 50 %. V terminální fázi onemocnění ulehnou, dále se jim zvyšuje dechová frekvence. K úhynu dochází následkem respiračního nebo srdečního selhání.

V tomto kritickém období je opravdu u všech koní z pastvin s výskytem javorů a podezřením na koliku doporučitelné počkat na laboratorní vyloučení myopatie (mnohanásobné zvýšení hladiny svalových enzymů, zvláště kreatinkinázy – CK), než se s nimi začne pohybovat nebo než se začnou převážet. Převoz koní na kliniku je obecně poněkud kontroverzní. Transport je výraznou zátěží a může způsobit fatální zhoršení, zvlášť pokud jde o transport na delší vzdálenosti. Na druhou stranu nemocní koně vyžadují velmi intenzivní terapii, kterou je možné zajistit nejsnáze na klinice. Takže záleží případ od případu na stavu pacienta a na dojezdové vzdálenosti na kliniku.

Terapie je pouze symptomatická a sestává z infuzní terapie (prevence selhání ledvin), korekce acidobazické rovnováhy, případně z aplikace karnitinu a vitaminových preparátů. Dále se jedná o náročnou ošetřovatelskou péči s pravidelným otáčením, pokud kůň ulehne.

Setkala ses ve své praxi s pacientem postiženým atypickou myopatií?

Prvního pacienta s atypickou myopatií jsem viděla, když jsem pracovala v Holandsku. Tenkrát jsem ještě moc neuměla jazyk, a tak mi ušlo, že si majitelé stěžovali na tmavé močení. Vůbec mi nebylo jasné, proč chtěli hned stanovit hladiny svalových enzymů a ještě zmatenější jsem byla, když jsem vzorek musela několikrát ředit, aby vůbec bylo možné extrémně vysoké hladiny svalových enzymů kvantifikovat.

Jiný příklad jsou dva letošní případy z jedné farmy, které demonstrují, jak je těžké odhadnout rozvoj onemocnění. Oba koně byli referováni s kolikou, ale měli dobrou peristaltiku a negativní rektální vyšetření. Při rektální palpaci byl ale u prvního nalezen naplněný močový měchýř a po jeho stlačení byla získána moč barvy kávy. Tento pacient vykazoval výraznou slabost, musela se mu podpírat hlava, aby mu neotékala, ale neulehl a zatím přežívá a jeho klinický stav se zlepšuje. Druhý stájový kolega takové štěstí neměl. Opravdu padal k zemi, jako by měl silnou koliku. Ale protože byl ze stejné farmy, bylo jednodušší potvrdit diagnózu. Zvýšení svalových enzymů bylo po příjmu u druhého koně menší než u prvního (což jasně demonstruje, že se na základě zvýšení svalových enzymů nedá stanovit prognóza, důležitá je spíše dynamika zvyšování), tento kůň ale během noci ulehl a následující den uhynul i přes veškerou intenzivní terapii, která mu byla poskytnuta. Pohled na koně v terminální fázi atypické myopatie bych nikomu nepřála, proto tolik apelujeme na majitele, aby se naučili onemocnění rozeznávat a hlavně mu předcházet.

 

Text a foto: MVDr. Zuzana Drábková, Gabriela Rotová