> Zajímavosti > Když si srdce vybere samo: BACARDI

Když si srdce vybere samo: BACARDI

Zima na jízdárně v Rosnicích

 

BACARDI a Martina Benešová

Když se Martina v sedle svého hnědáka s elegancí přenáší přes překážky, jednoho by napadlo, že se na parkuru snad narodila. Sympatická blondýnka, loňská vítězka TOP TEN karlovarské oblasti v kategorii seniorů, vypráví příběh o sobě a svém čtyřnohém kamarádovi.

„Parkuru se věnuji dvanáct let. Naše trenérka sice klade velký důraz na drezúru, ale stejně jsme od počátku víc skákali. Parkurovému ježdění jsem se chtěla věnovat od začátku. A nevyměnila bych za žádnou jinou disciplínu. Když jsem odrostla jízdárenským koním, sháněli jsme vhodného skokana pro závodění. Prostřídalo se u nás několik sportovních nadějí, ale ani jeden nakonec zdravotně neodpovídal našim představám. Asi to tak mělo být, protože ten pravý měl teprve přijít. V zimě roku 2009 jsme vyrazili okouknout sportovní koně k Jiřímu Skřivanovi do Litomyšle, kde byl mezi několika nabízenými hřebec Bacardi. Pětiletý mohutný hnědák, který se ale nechtěl moc hýbat dopředu. Jenže pocit na něm byl bezkonkurenční, tak jsem přikývla. Mně bylo teprve šestnáct a bylo mi jasné, že péče o hřebce s sebou nese ještě větší zodpovědnost. Byla jsem z toho celkem nervózní.
Koně, kterého jsme uviděli ve tři ráno v noci, když nám ho dovezli a vyložili, jsem myslela, že nemůžu nikdy zvládnout. Do boxu šel po zadních. Následně ho i málem proboural. Žádná kovbojka se k mému štěstí nakonec nekonala a do rána se z něj vyklubal miláček. To mu zůstalo.
Hned po týdnu jsme spolu startovali v Děpoltovicích v Z a ZL. Na popud Jiřího Skřivana jsme začali objíždět soutěže vypsané jako KMK (pozn. Kritérium mladých koní). „Kvalitní produkt“, jak Bakyho hodnotili, a přiznám, že mně to rvalo uši, v kritériích bodoval.


Tak jsme spolu postupně rostli, až do stupně S. Díky jeho schopnostem jsem jen klidně seděla, cválala na otěži. Snažila jsem se mu nepřekážet, aby on mohl projevit svůj přirozený talent.
Po nějaké době u nás nastalo trochu složitější období. Já viděla vzdálenost, snažila sem se ho řídit a diktovat mu. Proti zádrži mi naopak začal brát ruku. Silnější pobídkou jsem si vysloužila, že se mi na následující skok utrhl. Takto jsme se jednou „rozplácli“ na závodech v oxeru a problém byl na světě.


Znejistěli jsme oba dva. Už v té době jsem si moc dobře uvědomovala, jak kvalitního koně mám. Bylo mi jasné, že takového najdu jednou za život, a představa, že bych si ho teď měla zkazit, byla hrozná. Vrátili jsme se tedy zpátky. Jednu sezónu jsem vynechala úplně. V té další startovala pouze do stupně L.


Vyplatilo se nám to. V následujícím roce už jsme zase zvládali soutěže stupně S a důvěru jsem si vybojovala zpátky. Já se ponaučila. Plno věcí je o kompromisu a především o hlavě a přemýšlení a empatii. Baky je docela citlivý, i co se přiježďování týče. Ta lenost mu pořád zůstala, ale jakmile člověk jenom maličko zatuhne, nedokáže se ani on uvolnit. Silnější zádrží naopak zpanikaří. A nedej bože, když se začnu vztekat! To pak týden mohu chodit leda tak do lesa na procházky. To samé se děje při skákání. Místo odrazu si vyřeší skoro sám. Při nějaké korektuře musím zůstat naprosto v klidu, což se mi stále ještě 100% nedaří. Občas jsem trochu zbrklá, to mi pak Baky dá pořádně zabrat.


Společně jsme to v minulém roce dotáhli při Českém skokovém poháru, kterého se zúčastňuji od svých šestnácti, sedmnácti let, na stupeň ST. První dva dny jsme parkur stupně S přešli čistě, třetí den jsme zvládli ST s jednou chybkou. Jezdím na pocit, proto mám radost z každého dobře odjetého parkuru. Největší radost jsem měla z mezinárodních závodů v Kreuthu, kde jsem za tři kola nasbírala pouze 2 trestné body za čas. Jelikož se na výškách 140 cm teprve rozkoukávám, za velký úspěch považuji vydařený parkur s takovými překážkami. Do letošní sezóny nás hodně nabudilo zářijové vítězství v Poháru Karlovarského kraje ve Staré Roli.“

Za redakci i čtenáře přejeme Martině a Bacardimu další úspěšně zdolané překážky.

Parkur ve Staré Roli, září 2017

BACARDI
* březen 2004
Český teplokrevník
Matka: Tora po Tornado
Otec: Veneur du Luc

Připravila: Marcela Kozová
Foto: Marcela Kozová, Monika Sýkorová

(vyšlo v časopise Koně a hříbata 4/2018)

Mohlo by Vás zajímat

Povolání u koní: Chovatel

Po zhruba třech kilometrech z centra Českého Krumlova se několik málo metrů od mohutného selského …