> Zdraví > Nový přístup k řešení hniloby kopyt u koní

Nový přístup k řešení hniloby kopyt u koní

Koňské kopyto je denně zatěžováno a vystavováno nejrůznějším vlivům vnějšího prostředí. Je důležité tuto část koňského těla chránit a pečlivě se o ni starat, jelikož pouze kůň se zdravými kopyty může žít plnohodnotný život po boku člověka.

Kopyto – poškození střelky
Po aplikaci

Co to je hniloba kopyt a jak ji poznáme?
Hniloba kopyt je infekce způsobená anaerobními bakteriemi, která postihuje rohový střel a jeho rýhy, může se však rozšířit i na rohovinu bílé čáry a do hlubších vrstev kopytní tkáně. Potenciálně je tak schopna navodit trvalé poškození. Za původce tohoto onemocnění je považovaná anaerobní (žijící za nepřístupu vzduchu) bakterie Fusobacterium necrophorum, která se běžně nachází ve výkalech či půdě. Předpokládá se ovšem, že na vývoj infekce mají vliv další přidružené anaerobně žijící bakterie a houby, které je možné v postižené rohovině kopyta najít.
Hniloba kopyt se projevuje typickým nepříjemným zápachem, postižená rohovina je černá, mazlavé až tekoucí konzistence. Pokud hniloba pronikla až na citlivé vrstvy pod střelovou rýhou, manipulace a čištění může být koni bolestivé.

Často se výskyt hniloby kopyt spojuje s nedostatečnou hygienou a celkově špinavým stájovým prostředím. V současné době se odborníci přiklání k mnohem komplexnější teorii. S přihlédnutím ke způsobu života volně žijících koní, kteří jsou v neustálém pohybu v přírodě, dochází k přirozenému rovnoměrnému zatěžování a tvarování kopyta. Zároveň nedochází k akumulaci materiálu v oblasti střelky, což se děje zejména u koní s celodenním ustájením v boxu, kteří jsou navíc držení na hluboké podestýlce v močí prosáklém stelivu. Na predispozice k hnilobě kopyt má vliv i tvar kopyta. Jelikož anaerobním bakteriím se daří v hlubokých a teplých prohlubních kopyta, koně s přirozeně hlubokými střelovými rýhami a těsnými patkami jsou mnohem náchylnější k tomuto onemocnění.

Příklad kopyta s hnilobou kopyt

 

Co dělat, pokud má můj kůň hnilobu kopyt?
Nejúčinnějším řešením hniloby kopyt je za pomoci podkováře, či veterináře odřezat přerostlou postiženou rohovinu střelu a kopyta. Na takto ošetřené kopyto se běžně aplikují desinfekční prostředky na bázi jódu, peroxidu vodíku, modré skalice a jiné. Důležité je, aby se přípravky dostaly i do hlubokých rýh kopyta, kde infekce začíná. Chovatelé si vypomáhají pomocí peánu a vaty namočené v desinfekčním roztoku. Je nutné tyto přípravky aplikovat opatrně a s rozumem, jelikož mohou dráždit okolní kůži, či hlubší vrstvy kopytní tkáně. Koně je po celou dobu léčby dobré držet na suché a čisté podestýlce a je potřeba mu kopyta pravidelně ošetřovat a čistit.
Prevencí hniloby kopyt je pravidelné odstraňování přerostlé rohoviny střelu při každém kování a denní čištění kopyt s pozorností věnovanou středové rýze střelu. Důležitý je pravidelný pohyb a při stání v boxu udržování čisté a suché podestýlky. Je důležité si uvědomit, že pokud nezlepšíme podmínky chovu – hygienu ustájení, pravidelné čištění kopyta, dostatek pohybu, hniloba se může opět vrátit.

To samé kopyto několik měsíců poté

 

Biologický přípravek s obsahem Pythium oligandrum
Kopyto koně je považováno za živý orgán, který je schopný vlastního metabolismu. Příliš časté (i preventivní) používání chemických přípravků, mezi které patří oblíbené variace s modrou skalicí, dehet či formaldehyd je tak velmi diskutabilní, jelikož jejich aplikací dochází k přesoušení kopyta a k poškozování živé kopytní tkáně. Působením tvrdých chemikálií kopyto tvrdne, praská a dochází k jeho vysoušení. Narušením struktury a pružnosti se kopyto celkově stává náchylnějším k propuknutí hniloby. Nadužívání těchto přípravků může rovněž zapříčinit vznik resistence mikroorganismů vůči danému desinfekčnímu činidlu. V dnešní době se snažíme oprostit od chemikálií a řešit problémy, kde to jde, spíše šetrnější přírodní cestou, bez zatěžování organismu zvířete a s tím spojených zdravotních rizik. Biologická aplikace v tomto případě představuje vhodné alternativní řešení.

Pythium oligandrum

 

Pythium oligandrum je mikroorganismus systematicky se řadící na rozhraní mezi houby a řasy. Poprvé byl popsán v třicátých letech minulého století vědcem Charlesem Drechslerem. V roce 1965 bylo Pythium izolováno z půdy českým odborníkem na ochranu rostlin Dášou Veselým, čímž se započalo s testováním tohoto mikroorganismu pro použití v zemědělství pro biologickou kontrolu patogenních organismů napadajících rostliny. Od té doby se postoupilo k vývoji přípravků pro použití v humánní i veterinární oblasti.

Pythium je nyní ve veterinární praxi využívané zejména pro svůj predační mykoparazatismus, tedy schopnost napadat a využívat živiny z jiných v prostředí přítomných mikroskopických hub pro svůj vlastní metabolismus. Zároveň vytváří pohyblivé zoospory, které samy aktivně vyhledávají svou kořist. V průběhu života Pythium rovněž produkuje vysoký počet enzymů, které mají za úkol usnadnit průnik hyf do napadené houby a zároveň tak vytváří nevhodné prostředí pro růst bakterií. Po úspěšné aplikaci přípravků s Pythiem na mykózu nehtů u lidí se přešlo k testování aplikace účinků Pythia na koňských kopytech. Výsledky terénních studií ukazují, že již po třech aplikacích dochází k zatažení a vysušení kopyta bez jeho přesoušení. Biologický přípravek tak představuje vhodnou a bezpečnou alternativu běžně užívaným chemickým činidlům, jelikož Chytrá houba – Pythium oligandrum nezatěžuje žádným způsobem organismus, je jeho využití dobrou alternativou běžných terapeutik, protože nemá vedlejší účinky, nevznikají rezistence a vzhledem k jejímu mechanismu působení nezatěžuje organismus zvířete a dá se tedy použít v jakémkoliv věku a zdravotním stavu jedince.

Více: www.vet-pythium.eu

PR ČLÁNEK

Mohlo by Vás zajímat

Pozor na javory!

V tomto ročním období neohrožuje naše koně jen proměnlivé počasí a s ním spojené respirační …