> Zajímavosti > Povolání u koní: Chovatel

Povolání u koní: Chovatel

Dr.Čížek a Růžena Erhartová s Ursanou a FA Arushou

Po zhruba třech kilometrech z centra Českého Krumlova se několik málo metrů od mohutného selského dvora v obci Drahoslavice krčí malé stavení. Ze silnice byste těžko odhadovali, že jde o místo, kde mají svůj domov asilní arabští koně, linie čistě egyptské. Samira Arabians je malá stáj chovatele MUDr. Františka Čížka. Začátky jejího působení sahají k roku 1982, kdy do jižního cípku Čech z Národního hřebčína v Topoľčiankách přijela zakladatelka chovu, plnokrevná arabská klisna Samira (Tobrok – Wafika). Klisny jsou převážně připouštěny kvalitními zahraničními hřebci. Pro zdejší klisny jsou vybíráni hřebci asilních linií převážně v zahraničí. Z odchovanců i importů stáje řada koní získala významná ocenění na přehlídkách, v dostizích i distančních dostizích. Některé klisny a hřebci založili další úspěšné chovy.

MUDr. František Čížek byl primářem chirurgického oddělení nemocnice v Českém Krumlově, a to do odchodu do důchodu (v roce 2011). Vztah ke koním měl od dětství, ale jeho zájem a láska k nim byla spojována pouze s těžkou prací u sedláků. V dospělosti jeho kroky vedly především k anglickému plnokrevníkovi. Společně s vlastními koňmi se věnoval řadu let dostihům. Byl držitelem trenérské licence, odchoval i několik hříbat, ale přesto od dostihových koní později odešel. Jeho dávná touha vlastnit a chovat arabské koně vyhrála.
Jako někdejší prezident Asociace chovatelů plnokrevných arabských koní České republiky (s vlastní plemennou knihou arabského plnokrevníka v ČR) se v 90. letech minulého století výrazně zasloužil o přijetí naší země za právoplatného člena celosvětové organizace WAHO (World Arabian Horse Organization).
S neobyčejným potěšením jsem průkopníka v chovu u nás ne příliš rozšířeného asilního araba požádala o rozhovor. Pozornost odvrátil od vesele dovádějícího hříběte Unkase, potomka hřebce Al Ayal AA, letošního zlatého šampiona International Egyptian Breeders Classic ve Scotsdale, a začal vyprávět.

Usurei

Jaká byla vaše cesta k chovatelství?
Vztah ke koním jsem měl jako dítě. Rád jsem chodil pomáhat sedlákům s jejich tažnými koňmi a za odměnu jsem se na nich mohl vozit, také mě vždycky zajímaly dostihy. V roce 1968 jsem si na rekreační ježdění pořídil první vlastní plnokrevnou klisnu Turbu. Bohužel po šesti týdnech uhynula na tetanus. O rok později jsem získal sedmiletou Doliceu ze Státního statku Malonty, která za sebou měla rovinovou kariéru a byla ustájená na statku v Českém Krumlově, denně jsem ji po práci jezdil. Projevil se u ní skokový talent, a tak jsme začali s přípravou na steeplechase dostihy. Vzhledem k nemožnosti běhání soukromých koní vše probíhalo pod hlavičkou jezdeckého oddílu TJ Slavoj Český Krumlov, pod kterým běhali ještě klisna Havaj, Cyklon a Vardar v majetku paní Růženy Erhartové, jezdkyně a trenérky působící ve Velké Chuchli. O deset let později jsem musel kvůli problémům způsobeným minulým režimem a po následných výsleších svoje dosavadní aktivity v turfu ukončit. Mé srdce patří arabským koním. Toužil jsem vlastnit takový živý klenot, mít koně, jehož původ sahá až k legendárním pěti Mohamedovým klisnám. Čistě egyptští arabi u nás nebyli k mání. Když se mi naskytla příležitost importu z Topoľčianek, kam v roce 1973 dovezli 10 koní přímo z Egypta, vybral jsem si v roce 1982 klisnu Samiru. Ta stála u zrodu chovu, později jsem ji ale musel prodat. Její původ měl částečnou vazbu ke krevní linii hřebce Sharkasi, jenž nebyl v té době světovou organizací WAHO uznán jako asilní pro nedostatky v původu. Nakonec ho uznali alespoň jako plnokrevného. Protože jsem toužil po čistě egyptských arabech, musel jsem stavět svůj chov na jiných klisnách.

MUDr. František Čížek

Kdy jste prožíval největší radost ze svojí činnosti?
Všechno, co se podařilo, mělo pro mne nesmírnou hodnotu. Radost byla vždy obrovská. Úspěchy v dostizích, a to nejen anglických plnokrevníků, staršího data i ty novodobé v barvách stáje Samira Arabians. Těší mě především 2. místo jedenáctileté Ulmy ve Velké Chuchli v roce 1999 při dostizích arabských plnokrevníků. Na 3. místě za ní doběhl bělouš Usirev (Malak), odchovanec stáje Samira Arabians. Těší mě také úspěchy na šampionátech arabských koní a odchovanci po kvalitních, světově proslulých hřebcích.

Co je na naopak nejtěžší?
Co je nejtěžší a bere nejvíc sil? Okamžiky při tragických ztrátách koňských životů, které jsou součástí života s koňmi. Dokázat se zvednout a pokračovat. Obtížně se mi pokračovalo zejména po ztrátě mimořádně kvalitní Úpy, jedné z největších osobností naší stáje. De facto položila základy našeho současného chovu. Nikdy se nezúčastnila žádné přehlídky ani jiné sportovní události, téměř cizí jí bylo sedlo i jezdec, přesto po sobě zanechala potomstvo, jemuž předala svůj skvělý charakter i krásu asilního araba.

FA Arusha, Úpa a Usurei

Musí mít chovatel nějaké speciální vzdělání?
Samozřejmě dostatečné znalosti a zkušenosti v hipologii. Dříve nebyla možnost internetu a informace se získávaly obtížně. Čerpal jsem z německých a amerických zdrojů, z časopisů věnovaných arabským koním. Hodně mi pomohly a stále pomáhají důležité kontakty s některými chovateli v Rakousku a Německu i hřebčínem Topoľčianky.

Čím se řídíte při hledání nejlepšího spojení?
V posledních letech, kdy jsem odchoval několik kvalitnějších klisen, upřednostňuji určitý stupeň příbuzenské plemenitby. Využívám špičkových a čistě egyptských plemeníků. Zaměřuji se převážně na koně vyprodukované světovou špičkou mezi chovateli, izraelským hřebčínem Ariela Arabians.

Můžete zmínit největší úspěchy?
Samira Arabians se zaměřuje především na výstavy arabských plnokrevníků, a proto je jejím cílem chovat koně s výstavními předpoklady. Jeden z prvních velice cenných výstavních úspěchů jsem získal jako hrdý majitel importované topoľčianské klisny Utiky (Al Sachra Kaythoom). Na Evropském šampionátu v rakouském Welsu v roce 1994 se umístila v Top Five nejlepších klisen. V tom samém roce ještě obsadila 4. místo ve své kategorii klisen na mezinárodní přehlídce arabských koní v Grubu (také Rakousko). Právem tak byla později vyhlášena historicky první držitelkou putovní ceny WAHO Trophy za rok 2005 v ČR i za úspěšné potomstvo, narozené už ve stáji Samira Arabians.
Pravděpodobně nejlepší chovatelský úspěch na výstavách zaznamenali dva naši odchovanci. Černý hřebec Al Ariyah, který je synem hřebce Al Hadiyah AA, famózního a výstavního šampiona z chovu Ariela Arabians (Izrael), nyní působícího v Americe. Al Ariyah se stal v majetku německých majitelů seniorským zlatým šampionem Kauber Platte Desert Cup 2014 (Německo) a posléze seniorským stříbrným šampionem na Asil Cup International Castell 2014 (Německo). Mezitím ještě stačil plnit roli plemeníka. Je velká škoda, že počet jeho potomků i přes tak velký úspěch coby českého rodáka není větší. Ještě než stačil jako velice perspektivní plemenný hřebec dokazovat svoji kvalitu také v chovu, byl nakonec prodán svými majiteli do Maroka. Nám se po něm ve stáji narodila černá klisnička Umeiyrah (2015), v pořadí čtvrté hříbě klisny Usurei, která na svoji výstavní premiéru zatím čeká. Uranos je druhým naším hřebcem, který se prosadil v zahraničí nejen na výstavě, ale také v chovu jako plemeník.

Jaké další úspěchy vaši odchovanci zaznamenali?
Navážu-li na předchozí povídání o Utice, tak k jejím nejúspěšnějším potomkům patří klisna Usajna El Hadin (Mahadin). V roce 2004 získala titul Juniorská šampionka ČR. O deset let později, již v majetku Valsoraj Arabians – majitele a současného prezidenta ACHPAK Jaroslava Laciny, se stala Seniorskou rezervní šampionkou ČR. Hřebec Ubajlan (Scharif el Bataa) se po vítězství v hodnocení plnokrevných arabských hřebců v Lysé na Labem v roce 2003 stal plemeníkem. Pozornost si zaslouží klisna Uti (Ibn Farasha), která se také úspěšně několikrát na výstavě představila a v Praze roku 2009 získala titul Rezervní seniorská šampionka klisen.
Všechny jmenovat asi nelze, ale za zmínku jistě stojí alespoň ti, kteří se pyšní titulem Národní šampion:
Ursa (Malak) – šampionka juniorských klisen 1999, Písek (pod novým majitelem)
Ursus (Malak) – rezervní šampion juniorských hřebců 1999, Písek (pod novým majitelem)
El Hamza Kaythoom (Al Sachra Kaythoom) – šampion seniorských hřebců 1999, Písek (pod novým majitelem)
Uriash (Malak) – šampion juniorských hřebců 2002, Praha (pod novým majitelem)
Ursana (Saladin) – rezervní šampionka juniorských klisen 2004, Praha
Aheer (The Verdict HG) – bronzový šampion juniorských hřebců 2009, Praha a plemenný hřebec působící na Slovensku.

Usurei před ohřebením

Kdo je největší perlou stáje?
Perlou naší stáje se stala národní šampionka juniorských klisen 2005 Usurei (The Verdict HG), především pro její schopnost produkovat koně na mezinárodní úrovni a některé z nich ještě obohatit žádanou černou barvou. Je dcerou ze Slovenska importované klisny Úpy (Al Sachra Kaythoom) a černého rodáka z Texasu jménem The Verdict HG, který je synem legendárního amerického šampióna Thee Desperado a pravým bratrem Black Queen – The Vision HG.
V roce 2012 se umístila v Top five na Evropském šampionátu egyptských koní v německém Frankfurtu.
Je matkou tří úspěšných potomků: černého hřebce Uranose (Al Lahab), bílé klisny Usiyah (Al Hadiyah) a bílého hřebce jménem Usiyan (Al Lahab). Všichni se stali juniorskými šampiony České republiky.
Klisna Usiyah se ještě mezitím stihla úspěšně prezentovat na mezinárodních výstavách v Německu (2011, Kreuth a 2013 Egyptian Europe Cup, Frankfurt) a v současnosti plní roli chovné klisny v naší stáji. Hřebec Uranos se po přestěhování do německého chovu stal žádaným plemeníkem. Po cenném 2. místě soutěže o nejkrásnější hlavu (Best Head Male) na Egyptian Event Europe v belgickém Lanakenu roku 2013 měl být připravován pro další výstavní kariéru. Osud byl však k němu hodně krutý. V srpnu 2014 po tragické události ve výběhu podlehl vážnému zranění. Naší stáji zanechal vzpomínku v podobě černé klisničky Ariyanah, která se v roce 2014 stala juniorskou národní šampionkou v Praze a v roce 2015 byla prodána do Saúdské Arábie.

Děkujeme za příjemné povídání a přejeme mnoho dalších chovatelských úspěchů.

Text: Marcela Klingorová
Foto: Marcela Klingorová, Lucie Dítková

(článek vyšel v čísle 10/2016)

Mohlo by Vás zajímat

Povolání u koní: JEZDEC

Milujete koně? Přáli byste si věnovat se jim nejen ve volném čase, ale také v zaměstnání? …